FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

Příchod jara 2. část

2. duben 2016

(dokončení) Ale nahoře v myslivně na Výhledech u otevřeného okna stál dědičný myslivec, starý Pavelka; necítil nočního chladu, nedbal na vádu své drahé ženy Rezinky, aby nebláznil a zavřel okno, že cítí zimu až na postel, alespoň kožich aby si natáhl, když nechce poslechnout a nestál tak, jak z lože vyskočil, bos a polonahý.

"Už táhnou! Divoké husy táhnou!" radostně, slavnostně vykřikl stařec do temné jarní noci a teď i fořtka posadila se na loži, sepjala ruce na měkké peřině a tiše naslouchala, jak ohromné husí hejno po staré cestě, průsmykem mezi Čerchovem a Haltravem vrací se hlučně a přímo z dalekého jihu do svých severních hnízdišť. Dravý pud pohlavní, předtucha příštích požitků a rozkoší naplňuje celé to množství ptáků bujarým nadšením,…

více
Příchod jara 2. část

Lidové zvyky o Velikonoční neděli a pondělí

27. březen 2016

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (Hod Boží velikonoční) je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí.

O Velikonoční neděli se nesnídalo a hospodyně vstávaly časně ráno, aby došly pro čerstvou vodu. Věřily, že hospodyně, která nejdřív vodu nabere, bude mít nejvíc mléka, smetany, másla a vajec. A tak mnohá chvátala pro vodu už po půlnoci. Na ranní mši si lidé nosili do kostela v bílých šátcích dary země a slunce - vejce, mazance, pečené beránky, víno a křen. Všechny pokrmy kněz po ukončení mše posvětil. Posvěcení umocňovalo magickou moc a potravin podle lidové víry neubývalo. Z posvěceného jídla musel každý vestoje sníst kousek k obědu. Měla to být i ochrana proti zabloudění - když si bloudící vzpomněl…

více
Lidové zvyky o Velikonoční neděli a pondělí

Příchod jara 1. část

22. březen 2016 / upraveno 2. duben 2016

Tajemně a tiše blíží se k našim horám nové jaro. Vlahý jeho dech nejdříve ucítily stromy až ve dřeni; jejich kořeny tkví hluboko v plodném lůně zemském a proto první pozorují, když matka země probouzí se k novému životu.

Cévní svazky prostupující staré kmeny — jako žíly krví — nalévají se novou mízou, od kořene vzhůru k vrcholkům procitá buňka po buňce, na mladých větvích temně se leskne hladce napjatá kúra a bobtnající pupeny hrozí prasknutím... Všecky studánky po haltravské stráni ocitají se ve varu. Prameny v Kačence, Vodničce, Korábí, Hrčavce i Šimanici prudce tryskají na povrch, až z útrob země vyplavují zlatolesklý písek, jemný jako pel, prodírají se tvrdou skalou, rvou těsné břehy, vrhají se přes balvany a kořeny, snoubí se navzájem za hlučného jásotu,…

více
Příchod jara 1. část

O chodských silácích (2. část)

18. březen 2016

(dokončení) O tom kousku Šimánkově slyšel nějaký strýček "támztich dolyjších vesnic", taky silák. Líbilo se mu to na Šimánka a chtěl ho viděti. Zastavil se u něho, jda z trhu z města. "Si ty Šimánek?" nedůvěřivě se ptá stryjček, pozdravuje místo myšlené nějaké hory člověka postavy nižší."Sem, stryjčku, copa byste rádi?""A to žes ty dokázal támstim Němcem?""Tuto, stryjče!""To bul, chlapše, ňákyj kasran Němec. Koukni! Že pureš do toho pytle!" A strýček sundal prázdný pytel, jejž měl přehozen přes rameno."Stryjčku, stryjčku", varoval Šimánek; "já do pytle nepuru, hale dyby to mílo zrovna byjt, dyjte si pozor, habyste tam nešli vy!"Ale stryjček žádný pardon; v jedné ruce pytel, druhou sahal po Šimánkovi.... Chytili se, "buli chvíli jako huzel“ najednou má stryjček volnou jenom jednu ruku,…

více
O chodských silácích (2. část)

Poslední Chodský bál sezony je tradičně v Domažlicích

14. březen 2016

Již tradičně v postní době se v Domažlicích konal Chodský bál, kterého se zúčastňují národopisné soubory a tancechtiví z celého Chodska.

Večerem provázel Josef Kuneš, svá vystoupení předvedly domažlická Canzonetta, klenečský Haltravan, postřekovský i mrákovský soubor a také Domažlická dudácká muzika. K domažlickému koloritu již po dlouhá léta patří i postava ponocného, kterého ztvárňuje Roman Holub. Ani jeho vystoupení na Chodském bále nechybělo. Celý večer vyhrávala dechová kapela Vrchovanka.   Zdroj: http://domazlicky.denik.cz/kultura_region/foto-balovnici-v-krojich-zaplnili-domazlicke-mks-20160313.html  

více
Poslední Chodský bál sezony je tradičně v Domažlicích

O chodských silácích (1. část)

10. březen 2016

Sama historie svědčí, že staří Chodové byli vůbec lid "postavy statečné, mysli udatné", lid silný. Hájiti hranic a pokladů země proti odvěkému sousedu nepříteli, jenž brzy s mocí válečnou, brzy pytlácky dral se do milé naší vlasti branou přirozenou, jemu nejpříhodnější, to mohli zajisté jen siláci, a že staří Chodové platně ten úkol zastávali, svědčí podnes jejich slavné — ač už dávno potlačené, přece vždycky slavné — majestáty králů českých slavné paměti, jež se jistě nedávaly jen tak pro nic za nic!

A vedle těžké stráže, plné nebezpečenství a zápasů s nepřítelem člověkem i dravou šelmou hlubokých lesů, vedle stráže plné bdění, zimy a všelikého strádaní bylo a jest na Chodsku posud samo dobývání vezdejšího chleba dobrou…

více
O chodských silácích (1. část)

K čemu sloužila chodská privilegia?

3. březen 2016 / upraveno 13. duben 2016

Chodové měli pro panovníka značný vojenský význam, pro který od něj získávali různé výsady. Měli stejná práva jako město Domažlice, měli dokonce svůj vlastní soud. Od jiných poddaných Chody odlišovala vedle jejich funkce i privilegia, zpočátku jen zvyková, později některá i písemně zaručená českými králi.

První privilegium získali od krále Jana Lucemburského v roce 1325. To se ztratilo, ale je doložen jeho opis v potvrzení Karlově z r. 1360. Jan Lucemburský jim v něm dává právo “užívati u soudů všeho toho práva jako královské město Domažlice a povoluje jim, aby směli docházet k soudu do Domažlic jen ve čtyřech týdnech“. Další panovníci vždy potvrdili privilegia králů předchozích a případně potvrdili i práva nová (o to žádali Chodové tehdy, pokud jim…

více
K čemu sloužila chodská privilegia?

Privilegium Chodům od krále Jana Lucemburského

26. únor 2016 / upraveno 3. březen 2016

Král Jan dává domažlickým Chodům na jejich výsadním soudě táž práva, jichž užívá město Domažlice, a ustanovuje, že mají býti poháněni k svému soudu v Domažlicích jen jednou ve čtyřech nedělích.

My Jan, z Boží milosti český a polský král a lucemburský hrabě, známo činíme všem, kdož tento list čísti budou, že, poněvadž lidé naši Chodové (Chodones), sedící ve vsích, totiž v Postřekově, Klenči, Draženově, Újezdě, Tlumačově, Mrdákově, Kýčově, Pocinovicích a Lhotě a jinde blízko města našeho Domažlic a hraničního lesa, v minulých dobách byli podrobeni jakémusi právu poněkud obtížnému a nedovolenému, k ulehčení toho, aby tíž Chodové ustavičným vzrůstem mohli prospívati, milostivě chceme, ustanovujeme a rozkazujeme, že tíž Chodové mají od nynějška a na vždy příště…

více
Privilegium Chodům od krále Jana Lucemburského

Čepení chodské nevěsty a droužky (2. část)

23. únor 2016

(dokončení) V pondělí jdou ženich s nevěstou k zpovědi, doma se pekou koláče na obou stranách. Večer roznáší droužka s družbou z obojí na obojí dary, které jsou starým řádem podrobně určeny, co komu z novomanželů a jejich příbuzným patří. Zvláštností jest tu mezi koláči tak zvaný vandrovní. Je velký a s hojným mazáním (švestky, perník, tvaroh, mák, mandle, hrozinky). V něm jsou zapečeny dva dráty křížem. Družbu čeká úkol, aby jej při odevzdávání daru u nevěsty rozkrojil tak, aby se vyhnul drátům; potom z něho dostane každý přítomný po kousku.

V úterý ráno je první starostí vyplétání. Nejdříve je třeba pod čepení upraviti vlasy. Pro to volívaly staré vypletačky dvojí způsob. Buďto se vlasy všecky sebraly do hrsti a zatočily…

více
Čepení chodské nevěsty a droužky (2. část)

Jubilejní Pošumavský věneček se vydařil

18. únor 2016 / upraveno 20. únor 2016

Jubilejní 80. Pošumavský věneček se konal v Praze 13. února. Poprvé v historii se tento tradiční ples uskutečnil ve všech třech sálech Národního domu na Vinohradech.

Na své si přišli vyznavači dechovky i moderní taneční hudby. Společenský sál se proměnil ve Dvoranu folkloru, kde se představili účinkující z Chodska i další soubory včetně Hanáků a Skotů. Celá akce začala dlouhým průvodem krojovaných, na to bylo přineseno 7 historických praporů.  Nejstarším plesem v Praze, pořádaným nepřetržitě od roku 1936, provázela redaktorka Českého rozhlasu Plzeň Michaela Vondráčková. Videa:  https://www.youtube.com/watch?v=epJXcWORybs https://www.youtube.com/watch?v=PJkruwUgxLg  

více
Jubilejní Pošumavský věneček se vydařil