Chodsko.net
Z konce 18. století pochází areál venkovské zemědělské usedlosti s budovami čp. 10 a 73. Jedná se o zděný statek s obytnými domy se štítem, ohradní zeď s branou, chalupu, srub, roubenou stodolu a chlévy.
Nemovitou památkou je areál venkovské usedlosti čp. 34, představující lidovou architekturu z přelomu 18. a 19. století, roubený obytný domek v kožichu (lomenice ze svisle kladených prken je nověji upravena) a malý zděný patrový špýchar.
Na této usedlosti v Draženově hospodařil v letech 1679-93 draženovský rychtář Kryštof Hrubý, zvaný "Krysl". Po něm dosud statek nese název "Hu Kryslů" a stával do požáru roku 1877 níže ve "starém dvoře". Tu se sešli Chodové poprvé roku 1692 s Matějem Justem z Domažlic. Dne 20.6.1693, zatímco "Krysl" meškal v Praze, prohledává Lamingerův hejtman Koš a purkrabí Lícha s mušketýry jeho rychtu. Zmocňují se osmi dopisů týkajících se sporu. Draženovší se však seběhli a spolu s Újezdskými nenáviděné tyrany zbili. To byla již zjevná vzpoura a proti Chodům bylo během 14 dnů posláno 300 vojáků se dvěma děly.
Venkovská usedlost Chodská rychta je nemovitou památkou obce Draženov. Statek nese název „U Podestátů“ a v současné době je v něm draženovské muzeum. Tvoří ho síň bratří Sladkých s dobovým nábytkem a chodskými kroji. V přízemí jsou umístěny expozice zachycující místní řemesla a historické události v obci.
Venkovská usedlost čp. 10 je nemovitou kulturní památkou obce Chocomyšl.
Venkovská usedlost čp. 8 je nemovitou kulturní památkou obce Kaničky.
Zemědělský dvůr čp. 59 (hlavní správní budova, stodola, hospodářská budova, chlévy) je nemovitou kulturní památkou obce Kout na Šumavě.
V roce 1874 zakoupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu pozemky (pův. název Vítkovice po zaniklé vsi, zkomolením názvu vznikly Květkovice) a založil na nich velkostatek Květkovice. Adolfův syn Robert Bollman zde vybudoval přepychovou vilu - zámeček, který byl jeho synovi Adolfovi v roce 1945 vyvlastněn. Rozsáhlé hospodářské objekty bohužel chátrají.
Na upravené návsi upoutá návštěvníka řada výstavných statků s půvabnými fasádami. Štíty statků doplňují trojice sdružených oken a kruhové světlíky s letopočty sestavenými z římských číslic, často se vyskytují také iniciály bývalých majitelů. Výzdobné motivy se skládají z okenních šambrán s orámováním zdobeným diamantovým a psaníčkovým dekorem. Bohatě zdobené fasády od stejného zednického mistra nalezneme také v sousedních obcích, především ve Velkém Malahově a Bukové.V Mezholezích jsou to především nově opravené statky čp. 1 z r. 1897, 8 z r. 1904, 10 z r. 1897, 12 z r. 1896, 14 z r. 1895. U čp. 6 a 14 stojí zděné špýchary.
Venkovská usedlost čp. 23 je nemovitou památkou obce Mířkov. V současné době zde naleznete Muzeum venkovských řemesel a útulek pro týrané koně.
Na návsi stojí památný domek čp. 3. Už v roce 1785 žila v nevelkém domečku početná rodina chodského kryjčíře Hirky (Jiřího) Bílka a jeho ženy Kateřiny.Sága tohoto rodu se nadobro uzavřela odchodem mladší dcery Hadama Bílka Marie druhého ledna 1981 v běchařovské léčebně.Narodila se v mrákovském domku čtvrtého října 1886.Nikoliv v Domažlicích jak omylem informují některé prameny. Starší sestra Anna prožila skoro celé století mezi 26. říjnem 1877 a devátým červnem 1976. Našla tu milé přijetí "Paní komisarka" Němcová, od ní na Chodsko přivolaný Karel Havlíček, zastavil se tu prý i František Palacký se svým zetěm F. L. Riegrem, důkladný K. J. Erben, básník Antonín Klášterský se tu "doučoval" čisté chodštině a doma se tu cítil J. Š. Baar, J. F. Hruška, dr. E. Felix i J. Vrba, i když ten nikoliv bez výhrad. U Bílkuc několikrát poseděla i národní spisovatelka Tereza Nováková - Lanhausová a zejména vášnivá sběratelka a ochránkyně širokého chodského kraje spisovatelka Hana Štěpánková ze Kdyně.
Venkovská usedlost čp. 38 je nemovitou památkou obce Pasečnice. Souřadnice GPS jsou pouze přibližné a budeme rádi za upřesnění.
Zemědělský dvůr sv. Jiří (správní budova, hospodářská budova, brána) je nemovitou kulturní památkou města Poběžovice.
Venkovská usedlost čp. 17 je nemovitou kulturní památkou obce Polžice.
Venkovská usedlost čp. 4 je nemovitou kulturní památkou obce Polžice.
Venkovská usedlost čp. 6 je nemovitou kulturní památkou obce Polžice.
Venkovská usedlost čp. 8 je nemovitou kulturní památkou obce Polžice.
Statek je v soukromém vlastnictví dcery domažlického továrníka Kralovce, paní Jirotkové z Domažlic, která žije v USA a nedala svolení k provádění jakýchkoliv oprav.
