FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

Rybník

Obec Rybník leží 10 km západně od Poběžovic.

Historie

Osídlení Českého lesa Slovany se datuje až do 7. století našeho letopočtu. Česká kolonizace byla dokončena ve 14. století, v pozdější době se pak na osídlení začalo podílet také německé obyvatelstvo. Nejstarší prameny, které dokládají existenci Rybníka, jsou německé a pocházejí ze 70. let 16. století. První česká zpráva o vsi pochází z roku 1621. Svůj název obec získala po velkém rybníku, který v královském pohraničním hvozdu založilo město Domažlice.

Již od 16. století začala být zdejší oblast hospodářsky využívána, pálilo se tu dřevěné uhlí, těžilo a zpracovávalo dřevo a rozvíjelo se tu také sklářství. Zásoby kvalitního dřeva daly ve vsi vzniknout mnoha řemeslům, svou činnost zde vykonávali např. šindeláři, bečváři, špícaři, popeláři nebo smolaři, kteří tu vyráběli trámy, šindele, mlýnské hřídele, chmelové tyče, špíce na kola, bečky, mísy, talíře a další produkty. Po roce 1560 byla u Rybníka založena sklárna Stará Huť. Od 17. století dochází v celém kraji k výraznému poněmčování. A z tohoto století pochází první písemná zmínka o obci, z roku 1748.

Po rakouském státním bankrotu v roce 1811 zavládla v kraji velká bída a nouze. Západní pohraniční oblasti začaly za vnitrozemím zaostávat. Většina pokusů o opětovný rozvoj průmyslové výroby se tu setkala s nezdarem, a tak zdejší území zůstalo převážně zemědělsky založené s nízkou produkcí na roztříštěných horských a podhorských políčkách. Muži pracovali jako dřevorubci, sezónní dělníci nebo jako zedníci, ženy paličkovaly krajky. Mimo pracovní sezónu se tak v domácnostech často obracely role, kdy místní ženy pracovaly na výdělek a muži obstarávali domácí práce. Důsledkem nepříznivých ekonomických vlivů byla nižší životní úroveň obyvatelstva a celková zaostalost území.

K roku 1900 uvádí Ottův slovník naučný v Rybníku 388 Němců a pouze jediného Čecha.

Do osudu obce výrazně zasáhla druhá světová válka a především pak události, které následovaly po ní. Rybník se v době války, stejně jako celá poněmčená oblast pohraničí, stal součástí Třetí říše. Po porážce Německa pak došlo k vyhnání sudetských Němců. V Rybníku tak zůstal jen zlomek původního obyvatelstva - zatímco v roce 1930 tu žilo na 3329 osob, k roku 1950 je tu uváděno již jenom 143 obyvatel. Většina domů, kostel (postavený roku 1795), hřbitovy i další památky byly zničeny.

V uvedeném období klesl počet usedlostí v obci z 509 na 149 a v dalších letech pak nadále klesal. Původní domy přitom byly nahrazovány bytovkami. Na jižním okraji Rybníka byl dále vystavěn zemědělský areál. Katastrem obce vedla „železná opona", proto bylo hospodářské i rekreační využívání zdejšího území jen sporadické, rozvoj oblasti byl znemožněn systémem obrany hranic. Opětovný rozvoj turistiky a rekreace v obci byl umožněn až od roku 1990.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.czOsídlení Českého lesa Slovany se datuje až do 7. století našeho letopočtu. Česká kolonizace byla dokončena ve 14. století, v pozdější době se pak na osídlení začalo podílet také německé obyvatelstvo. Nejstarší prameny, které dokládají existenci Rybníka, jsou německé a pocházejí ze 70. let 16. století. První česká zpráva o vsi pochází z roku 1621. Svůj název obec získala po velkém rybníku, který v královském pohraničním hvozdu založilo město Domažlice.

Již od 16. století začala být zdejší oblast hospodářsky využívána, pálilo se tu dřevěné uhlí, těžilo a zpracovávalo dřevo a rozvíjelo se tu také sklářství. Zásoby kvalitního dřeva daly ve vsi vzniknout mnoha řemeslům, svou činnost zde vykonávali např. šindeláři, bečváři, špícaři, popeláři nebo smolaři, kteří tu vyráběli trámy, šindele, mlýnské hřídele, chmelové tyče, špíce na kola, bečky, mísy, talíře a další produkty. Po roce 1560 byla u Rybníka založena sklárna Stará Huť. Od 17. století dochází v celém kraji k výraznému poněmčování. A z tohoto století pochází první písemná zmínka o obci, z roku 1748.

Po rakouském státním bankrotu v roce 1811 zavládla v kraji velká bída a nouze. Západní pohraniční oblasti začaly za vnitrozemím zaostávat. Většina pokusů o opětovný rozvoj průmyslové výroby se tu setkala s nezdarem, a tak zdejší území zůstalo převážně zemědělsky založené s nízkou produkcí na roztříštěných horských a podhorských políčkách. Muži pracovali jako dřevorubci, sezónní dělníci nebo jako zedníci, ženy paličkovaly krajky. Mimo pracovní sezónu se tak v domácnostech často obracely role, kdy místní ženy pracovaly na výdělek a muži obstarávali domácí práce. Důsledkem nepříznivých ekonomických vlivů byla nižší životní úroveň obyvatelstva a celková zaostalost území.

K roku 1900 uvádí Ottův slovník naučný v Rybníku 388 Němců a pouze jediného Čecha.

Do osudu obce výrazně zasáhla druhá světová válka a především pak události, které následovaly po ní. Rybník se v době války, stejně jako celá poněmčená oblast pohraničí, stal součástí Třetí říše. Po porážce Německa pak došlo k vyhnání sudetských Němců. V Rybníku tak zůstal jen zlomek původního obyvatelstva - zatímco v roce 1930 tu žilo na 3329 osob, k roku 1950 je tu uváděno již jenom 143 obyvatel. Většina domů, kostel (postavený roku 1795), hřbitovy i další památky byly zničeny.

V uvedeném období klesl počet usedlostí v obci z 509 na 149 a v dalších letech pak nadále klesal. Původní domy přitom byly nahrazovány bytovkami. Na jižním okraji Rybníka byl dále vystavěn zemědělský areál. Katastrem obce vedla „železná opona", proto bylo hospodářské i rekreační využívání zdejšího území jen sporadické, rozvoj oblasti byl znemožněn systémem obrany hranic. Opětovný rozvoj turistiky a rekreace v obci byl umožněn až od roku 1990.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

V současné době disponuje obec standardní občanskou vybaveností. Rybnické děti mohou navštěvovat vlastní mateřskou školku, funguje zde obchod s potravinami, restaurační zařízení, relaxační centrum a školicí středisko Západočeské univerzity. Samozřejmostí je kanalizace, veřejný vodovod a pravidelné autobusové spojení.

Příznivými podmínkami pro přistěhování jsou především vliv otevřené hranice, možnost získání zaměstnání (zejména v lesním hospodářství, nebo jako příslušník pohraniční policie v nově vybudovaném areálu) a možnost získání bydlení.V současné době disponuje obec standardní občanskou vybaveností. Rybnické děti mohou navštěvovat vlastní mateřskou školku, funguje zde obchod s potravinami, restaurační zařízení, relaxační centrum a školicí středisko Západočeské univerzity. Samozřejmostí je kanalizace, veřejný vodovod a pravidelné autobusové spojení.

Příznivými podmínkami pro přistěhování jsou především vliv otevřené hranice, možnost získání zaměstnání (zejména v lesním hospodářství, nebo jako příslušník pohraniční policie v nově vybudovaném areálu) a možnost získání bydlení.

Turistické body v okolí

Rybník - sv. Anna
Kaple • 50 m
Rybník - most
Most • 336 m
Rybník - pomník
Pomník • 391 m
Draha (Droth)
Zaniklá obec • 557 m
Bedřichov (Friedrichshof)
Zaniklá obec • 866 m
Bernštejn (Bernstein)
Zaniklá obec • 2 km
Korytany (Rindl)
Zaniklá obec • 2 km
Pfaffenberg
Zaniklá obec • 2 km

Občanské body v okolí

Rybník / Stadlern (D)
Hraniční přechod • 3 km

Občerstvení v okolí

Doprava

Zadejte, odkud chcete vyrazit, a my zjistíme spoje pomocí IDOS.cz.

Spádové obce

  • Mostek
  • Rybník
  • Závist