Historie

Jak dokládají archeologické nálezy, byla celá oblast Horního Chodska osídlena již v dobách pravěku - v neolitu (3500 let př.n.l.) a době bronzové. Na přelomu letopočtu zde žili Keltové a v 8. století sem začínají pronikat první slovanští obyvatelé. První zmínka o obci Újezd - jako jedné z jedenácti chodských vesnic - se objevuje již v privilegiu Jana Lucemburského z roku 1325.

Ochrana království byla pro panovníka neobyčejně důležitá, proto chodské vsi dostávaly řadu výsad a privilegií. Postupně však význam Chodů u hranic klesal. Nová vrchnost pak dávná privilegia neuznávala a nutila své chodské poddané robotovat. Ti ovšem svá práva bránili a tak propukaly spory, které přetrvávaly několik staletí.

Jedním z vůdců Chodů, kteří se na konci 17. století tehdejšímu pánovi Wolfu Maxmiliánovi z Lamingenu vzepřeli, byl Jan Sladký Kozina. Povstání Chodů ke zdárnému konci nevedlo a Kozina byl v Plzni 28. 11. 1695 popraven. Jak praví pověst, Lomikar po Kozinově popravě do roka a do dne náhle skonal, aby se s ním sešel před soudnou stolicí Boží. Ve vzpomínkách chodského lidu Kozina zůstal jako mučedník a dodnes je tento významný rodák Újezda považován za symbol nezdolnosti a svébytnosti všeho chodského obyvatelstva. Roku 1895 mu byl nad obcí na vrchu Hrádek postaven pomník. V současnosti je Kozinův statek upraven jako malé muzeum, kde je expozice zaměřená na rebelii Chodů, rod Sladkých a národopis.

Obyvatelstvo v kraji tvořili původně pouze Češi, avšak na úźemí domažlického okresu začalo postupně pronikat také německé obyvatelstvo. Oblast chodských vesnic přesto zůstala česká. Národní identita byla ohrožena v době druhé světové války, kdy bylo území Horního Chodska připojeno k Německu. Chodové se ale během války ukázali jako srdnatí a odvážní lidé, kteří svou národnost nezaprodali a i přes nacistický teror svou hlavu před nepřítelem nesklonili. Kraj byl osvobozen na přelomu dubna a května 1945 americkou armádou, často za dramatických okolností. Německá armáda se stahovala jen pomalu a několik dní probíhaly boje o přechody přes Český les. Ve zdejším okolí po nich zůstal pomníček na místě sestřeleného amerického pilota V. P. Kirkhama.

V chodských vesnicích se dodnes udržely národopisné zvyky a tradice. Stále se zde hovoří nářečím, nosí se kroje a dodržují se tradiční zvyky.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.czJak dokládají archeologické nálezy, byla celá oblast Horního Chodska osídlena již v dobách pravěku - v neolitu (3500 let př.n.l.) a době bronzové. Na přelomu letopočtu zde žili Keltové a v 8. století sem začínají pronikat první slovanští obyvatelé. První zmínka o obci Újezd - jako jedné z jedenácti chodských vesnic - se objevuje již v privilegiu Jana Lucemburského z roku 1325.

Ochrana království byla pro panovníka neobyčejně důležitá, proto chodské vsi dostávaly řadu výsad a privilegií. Postupně však význam Chodů u hranic klesal. Nová vrchnost pak dávná privilegia neuznávala a nutila své chodské poddané robotovat. Ti ovšem svá práva bránili a tak propukaly spory, které přetrvávaly několik staletí.

Jedním z vůdců Chodů, kteří se na konci 17. století tehdejšímu pánovi Wolfu Maxmiliánovi z Lamingenu vzepřeli, byl Jan Sladký Kozina. Povstání Chodů ke zdárnému konci nevedlo a Kozina byl v Plzni 28. 11. 1695 popraven. Jak praví pověst, Lomikar po Kozinově popravě do roka a do dne náhle skonal, aby se s ním sešel před soudnou stolicí Boží. Ve vzpomínkách chodského lidu Kozina zůstal jako mučedník a dodnes je tento významný rodák Újezda považován za symbol nezdolnosti a svébytnosti všeho chodského obyvatelstva. Roku 1895 mu byl nad obcí na vrchu Hrádek postaven pomník. V současnosti je Kozinův statek upraven jako malé muzeum, kde je expozice zaměřená na rebelii Chodů, rod Sladkých a národopis.

Obyvatelstvo v kraji tvořili původně pouze Češi, avšak na úźemí domažlického okresu začalo postupně pronikat také německé obyvatelstvo. Oblast chodských vesnic přesto zůstala česká. Národní identita byla ohrožena v době druhé světové války, kdy bylo území Horního Chodska připojeno k Německu. Chodové se ale během války ukázali jako srdnatí a odvážní lidé, kteří svou národnost nezaprodali a i přes nacistický teror svou hlavu před nepřítelem nesklonili. Kraj byl osvobozen na přelomu dubna a května 1945 americkou armádou, často za dramatických okolností. Německá armáda se stahovala jen pomalu a několik dní probíhaly boje o přechody přes Český les. Ve zdejším okolí po nich zůstal pomníček na místě sestřeleného amerického pilota V. P. Kirkhama.

V chodských vesnicích se dodnes udržely národopisné zvyky a tradice. Stále se zde hovoří nářečím, nosí se kroje a dodržují se tradiční zvyky.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

Dnes je Újezd krásně opravená vesnice. Díky své výhodné poloze a zajímavostem je častým cílem turistů poznávající Chodsko. Současnou občanskou vybavenost Újezdu tvoří veřejný vodovod, plynofikace, kanalizace s ČOV, autobusová zastávka, veřejná knihovna, několik restaurací, tělocvična a venkovní hřiště.

V posledních letech prochází vesnice postupnou obnovou. Na návsi bylo vybudováno dětské hřiště s houpačkami, byla postavena nová budova obecního úřadu, nová čekárna na autobusové zastávce či bytový dům.

Újezd žije čilým společenským a kulturním životem, o který se kromě představitelů obce starají hlavně dobrovolní hasiči, TJ Sokol a myslivecké sdružení. Koná se tu například oslava masopustu, plesy, karnevaly, dětský den, koncerty dechovky, vítání občánků, mikulášská nadílka i setkání s důchodci.Dnes je Újezd krásně opravená vesnice. Díky své výhodné poloze a zajímavostem je častým cílem turistů poznávající Chodsko. Současnou občanskou vybavenost Újezdu tvoří veřejný vodovod, plynofikace, kanalizace s ČOV, autobusová zastávka, veřejná knihovna, několik restaurací, tělocvična a venkovní hřiště.

V posledních letech prochází vesnice postupnou obnovou. Na návsi bylo vybudováno dětské hřiště s houpačkami, byla postavena nová budova obecního úřadu, nová čekárna na autobusové zastávce či bytový dům.

Újezd žije čilým společenským a kulturním životem, o který se kromě představitelů obce starají hlavně dobrovolní hasiči, TJ Sokol a myslivecké sdružení. Koná se tu například oslava masopustu, plesy, karnevaly, dětský den, koncerty dechovky, vítání občánků, mikulášská nadílka i setkání s důchodci.