- 23. leden 1846, Milavče
- 6. květen 1903, Praha
- herec (Domažlice, Česká Kubice, Praha)
Významný český herec Jiří Bittner se narodil v Milavčích „U Schránů“. Již jako malý chlapec hrával dětem ve stodole divadlo, kde zdařile napodoboval řeč, chůzi a pohyby různých lidí ze vsi i okolí. Už v dětství neměl na růžích ustláno. Jeho otec z něj chtěl mít pána, a proto jej poslal studovat reálnou školu do Prahy. Tu ale Jiří nedokončil. V roce 1863 odešel do Polska, aby se jako příslušník tamních legií zúčastnil povstání proti carismu. Z bojů si odnáší střelné poranění na noze. O rok později už ale kočuje s Kramuelovou hereckou společností. Posléze hraje s několika různými divadelními skupinami, delší dobu působí u ředitele Čížka. V roce 1866 se opět dobrovolně účastní prusko - rakouské války, tentokrát jako příslušník čáslavského pluku. Téhož roku se stává hercem českého divadla v Praze, jehož ředitelem byl J. Š. Skrejšovský. V tomto divadle poprvé vystoupil 18. října 1866 v Benedixově veselohře Růžena a Růženka. Záhy se stává členem Prozatímního divadla. V roce 1876 si bere Marii Boubínovou, rovněž vynikající českou herečku. O rok později spolu odcházejí na čtyři roky do Německa, kde po dvě sezony účinkují v divadle vévody meiningenského a další dvě léta v berlínském divadle Victoria. Po návratu oba získávají angažmá v Národním divadle. Z jeho prken baví Jiří diváky plných 22 let, a to včetně malé přestávky na přelomu století.
Pobyt v cizině Bittnerovi prospěl. Stal se umělcem širokého rozhledu, hercem všestranným, důmyslným, s obrovitou pílí. Výborně dokázal zahrát jak intrikány, tak i representační úlohy. Proslul zejména ztvárněním postav z Shakespearova pera nebo rolí z děl francouzských dramatiků. Uplatnil se též jako překladatel polských lidových her a novel. V řadě dobových časopisů nalezneme jeho črty, fejetony, či humoresky.
V domnění, že se jeho rodiče smíří s jeho povoláním, pozval je Bittner do Národního divadla na hru, která ten večer měla premiéru, a on v ní ztvárnil hlavní roli. Přijel pouze otec. Premiéra dopadla také zásluhou Bittnera skvěle, dokladem toho byl neutuchající potlesk a množství kytic u nohou Bittnera. Když se pak po představení syn otce zeptal, jak byl s jeho vystoupením spokojen, otec odvětil: „Co je to všechno platné, jsi holt jenom komediant.“
S manželkou rodné Milavče několikrát navštívil. Marie se proslavila ztvárněním stěžejních rolí antických tragédií či Shakespearových dramat na divadelních scénách celé Evropy. Byla i význačnou postavou pražského společenského života.
Jiří Bittner zemřel 6. května 1903, jeho žena zesnula přibližně o pět let dříve. Oba jsou pohřbeni v Praze na Olšanských hřbitovech. Nesmrtelným a daleko známějším než jeho současníky Bittnera pro dnešní veřejnost učinila hra „Záskok“ trojice Cimrman - Smoljak - Svěrák. Věta „Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat!“ doslova zlidověla.
27. září 1925 mu byla za veliké divácké účasti na rodném domě odhalena pamětní deska. Jako součást slavnosti sehrál divadelní soubor Sokola Milavče za režie Františka Poláka Šamberkovu hru „Josef Kajetán Tyl“. Před samotným odhalením pamětní desky přednesli slavnostní projevy intendant Národního divadla Karel Želenský, který podrobně popsal Bittnerovo herecké umění a schopnosti. Dalšími řečníky byli profesor Josef Polák a předseda divadelní ochotnické besedy „Jiří Bittner“ na Smíchově. 10. června roku 1946 byla pod desku v podobně slavnostním duchu zasazena také Bittnerova busta. V rámci obou slavností předvedli milavečtí na sokolském cvičišti „Chodskou svarbu“.
Autor: Josef Johánek