FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

km
Zrušit
93 záznamů
Tip na výlet

Akvadukt Hadrovec

Dne 22. 9.2012 byl pro veřejnost otevřen akvadukt nad železniční tratí Na Hadrovci. Nedaleko od něj je vlaková zastávka Havlovice na této trati. Dřevěná stavba nahradila původní akvadukt stržený v roce 1984 a je jedinou svého druhu v ČR - nikde jinde totiž neteče voda nad železniční tratí. A nikde jinde nemůžete podél proudící vody v dřevěném akvaduktu projíždět na kole - most je součástí mezinárodní cyklotrasy Praha-Plzeň-Regensburg-Mnichov a umožňuje cyklistům i pěším turistům překonat společně s vodním náhonem železniční trať Plzeň-Česká Kubice. Stavba akvaduktu nebyla jednoduchou záležitostí. Oproti původnímu, který tu stával až do roku 1984, kdy musel být pro zchátralost stržen, je nový akvadukt o zhruba půl metru výše. Větší podjezdná výška pod ním umožní průjezd vlaků i po případné elektrifikaci stávající železniční tratě. Na rozdíl od původního akvaduktu, který měl u koryta na vodu jen úzkou lávku pro pěší se zábradlím, nový akvadukt představuje širší dřevěnou lávku, na níž je přibližně čtvrtina šířky určena k otevřenému průtoku vody a zbylá část slouží pro průchod pěších a cyklistů. Vodní náhon Teplé Bystřice již od roku 1571 přivádí vodu z povodí Dunaje do povodí Labe a sloužil k napájení domažlických mlýnů a příkopu městského opevnění. Teprve v roce 1862 byl náhon přerušen výstavbou železniční trati Fürth im Wald - Plzeň, a tak musela být voda převedena přes trať kovovým akvaduktem. Nosnou konstrukci nového akvaduktu tvoří dva lepené dřevěné nosníky délky 24 metrů, mezi nimi je ocelová konstrukce s lávkou i korytem.

Tip na výlet

Babylon - Čertův kámen

Viklan (délka 4m, výška 1,5 m) je velký skalní blok nebo kámen, který se pouze malou částí svého povrchu dotýká skalnatého podloží. V šedesátých letech devatenáctého století se v jeho blízkosti stavěla trať spojující Bavorsko s Čechy. Italští dělníci ho rozhoupali tak, že vypadl ze své osy. A od té doby jen tak ležel. Na obrovském kameni jsou namalovány symboly křížů a místní lidé říkají, že si tam chodil čert odpočinout po práci. Čtyřicetitunový kamenný gigant se podařilo vrátit na místo českému vědci Ing. Pavlovi Pavlovi v roce 2009, který je znám tím, že rozhýbal sochy na Velikonočním ostrově. Nyní si každý návštěvník může s tímto "obrem" zaviklat!

Tip na výlet

Babylon - koupaliště

Koupaliště je otevřeno denně od 1. června do 15.září. (1.6 – 15. 6. 9 – 19 hod., 16. 6. – 15. 8. 9. – 20 hod., 16. 8. – 15. 9. 9 – 19 hod.).V případě nepříznivého počasí (např.déšť, bouřka, silný vítr, teplota vzduchu menší než 18 stupňů) uzavře provozovatel areál koupaliště z důvodu zajištění bezpečnosti návštěvníků. Vstup zdarma.

Tip na výlet

Babylon - Sokolova vyhlídka

Přírodní památka Sokolova vyhlídka leží jihozápadním směrem od obce Babylon a jižně až jihovýchodně od obce Pec na okraji CHKO Český les, mimo její území. Na místo se dostanete po zelené turistická značka z Babylonu nebo žluté z Pece. Území o výměře 3,5 ha je chráněno od roku 1980. Důvodem ochrany je skalní výchoz křemenného valu.

Tip na výlet

Baldovské návrší - vítězství husitů

V této krajině pod hradbami královského města Domažlic se odehrála v srpnu 1431 bitva, v níž husitská vojska obrátila na útěk 5. křižáckou výpravu proti kacířským Čechům. Dne 1. srpna opustila tato výprava Norimberk a vnikla do Čech. Po marném obléhání Tachova zamířili křižáci ve třech proudech k husitským Domažlicům. Toto obležené město se ocitlo v tísni a netrpělivě očekávalo pomoc. Prokop veliký shromáždil svá vojska u Karlštejna a již 13. srpna stál se svými u Chotěšovského kláštera. Ostrým pochodem vyrazil Domažlicům nápomoc. Dne 14. srpna vystoupil kardinál Julián Cesarini na blízké návrší, aby se svým doprovodem posoudil bojovou situaci. Překvapil je pohyb křižáckých útvarů na ústupové cestě do všerubského průsmyku. Byla to nedojednaná operace, která měla přemístit některé oddíly vstříc očekávanému husitskému útoku. Mnozí křižáčtí vůdcové to pokládali za počátek ústupu a posléze útěku před obávaným nepřítelem, jehož bojovníci se již zdálky blížili se zpěvem o božích bojovnících. Křižáků se zmocnila obrovská panika. Přes rozkazy, hrozby i prosby velitelů se dali na zmatený úprk. Jejich hlavní proud se valil ke hradu Rýzmberku a k pohraničnímu lesu. Sám kardinál byl vyveden v přestrojení za prostého bojovníka za pomezní hvozd až u tvrze opálky. Pod Rýzmberkem se utkala husitská jízda s malým odporem kardinálovy gardy, kterou pak pronásledovala až za hrad Pušperk. Husitské vojsko zvítězilo bez větších ztrát nad velikou přesilou a zmocnilo se značné kořisti. Po tomto domažlickém triumfu byl prokop veliký uznán za rovnocenného účastníka i jednání basilejského koncilu. V roce 1931 bylo vzpomenuto této slavné historické události oslavou, při níž byly do základu plánovaného památníku na tomto místě, kde podle tradice zmatený kardinál Cesarini ztratil svůj klobouk, vsazeny kameny z jiných husitských bojišť. Pomník by po bezmála devadesátileté době dokončen v roce 2015. Je odtud překrásný rozhled do okolí, na Domažlice a hřeben Českého lesa.

Tip na výlet

Bělá nad Radbuzou - most

Prvně se o mostu vědělo už v 11. století. Tuto zmínku přinesl kronikář Kosmas. Původně zde stál most dřevěný, který roku 1710 nahradil barokní most kamenný s osmi oblouky a třemi páry pilířů. Stavbu zadala kněžna Metternichová. Vzorem pro stavbu byl pražský Karlův most. Na pilířích stojí sochy světců Archanděla Michaela, sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paduánského, Panny Marie Neposkvrněné, sv. Václava a sv. Erasma. Sochy jsou v životní velikosti a říká se, že jich tam prvně bylo o dvě více. Za II. sv. války byl poškozen. Do roku 1995 byl most plně funkční pro dopravu, dnes již tomu tak není. Roku 2001 prošel most celkovou rekonstrukcí. Délka mostu je 45 m, šířka 6 m a výška pouhých 3,5 m. MUDr. O. Tikal zakreslil most do znaku obce Bělá nad Radbuzou spolu spolu s pecnem chleba a zkříženými chodskými čakany. Do roku 1995 byl most využíván pro osobní i nákladní dopravu, dnes jej mohou využívat pouze chodci nebo cyklisté. Most je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.

Tip na výlet

Bolfánek u Chudenic

Od pradávna stávala na vrchu Zďáru u Chudenic starobylá - později nově přestavěná kaplička svatého Wolfganga. Pověst vypráví, že když se vracel řezenský biskup Wolfgang z Prhy kde na přání knížete Boleslava II. vysvětil v r. 973 prvního českého biskupa Dětmara, přenocoval tu v jeskyňce pod skalou. Nedaleko byla studánka s léčivou vodou, ke které přicházeli poutníci zblízka i zdaleka. V letech 1722 - 1725 postavil zde František Josef Černín podle plánu černínského architekta Maamiliána Kaňky velký poutní kostel, který byl ale za císaře Josefa II. v roce 1782 zrušen. Kostel chátral a byl v roce 1810 zbořen až na věž, která počala sloužit jako rozhledna lidově zvaná Bolfánek. V roce 1845 byla rozhledna původně s cibulovitou věží zvýšena na 45 metrů a věž změněna v nynější podobu, připomínající klatovskou černou věž. Práce provedl tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka. Po vystoupání 138 schodů se dostanete na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 metrů. Za dobré viditelnosti dohlédnete až na vrcholky Alp. Za špatného počasí je rozhledna uzavřena. Návštěvu je možno dohodnout telefonicky i mimo otevírací dobu.

Tip na výlet

Brůdek - sv. Václav

Kostel sv. Václava je symbolem vítězství bitvy u Brůdku, kterou svedl kníže Břetislav I. s německým císařem Jindřichem III. Břetislav proslul jako panovník, který v Čechách konsolidoval ústřední moc, ale také jako hrdina únosu německé šlechtičny panny Jitky z kláštera v Bavorsku. Byl zdatný vojevůdce a v roce 1040 se mu podařilo odrazit německý vpád vedoucí na zemské stezce z Řezna do Čech Všerubským průsmykem. Učinil to takovým způsobem, že kronikář Kosma měl soucit s poraženými Němci a nechtěl o nich vůbec psát: "Jest nehodno písmem to líčit, neboť bylo tam porubáno takové množství urozených mužů, jakého ani na pláních emathejských, ani za času Sullanových, ani žádného moru, ani prý nikdy nezahynulo najednou nepřátelským mečem tolik německé šlechty." V boji padlo mnoho předních německých šlechticů, velitel a říšská korouhev se dostala do rukou vítěze. V boji padlo mnoho předních německých šlechticů, velitel a říšská korouhev se dostala do rukou vítěze. Několik středověkých archeologických nálezů vykopaných v okolí Brůdku, stejně jako ohromné množství lidských kostí nalezených při opravách kostela podporují myšlenku, že se jedná o nejstarší svatováclavský kostel. První doložené zmínky o kostelu jsou z roku 1360, kdy zde stávala středověká vesnice Zdemily, vzniklá a zaniklá za nejasných okolností. Podle nalezených cihelných dlaždic je kostel ale jednoznačně starší. Za husitských válek a pak zejména za třicetileté války byl dřevěný kostel zpustošen. Současná kamená podoba kostela pochází z roku 1669, vysvěcená roku 1671. Z roku 1890 pochází hlavní oltář s obrazem sv. Václava od Ignáce Amerlinga, kdy byla uspořádána sbírka a kostel nákladně opraven. Jinak byl téměř veškerý inventář z předchozí doby ukraden, z doby barokní se jen dochovala dřevěná kruchta zdobená malovanými postavami světců. Barokní stavba kostela, která se bez výraznějších stavebních zásahů zachovala do současnosti, je stavebně nevýrazná a budí dojem vyššího stáří.

Tip na výlet

Bystřice - přírodní rezervace

Bystřice je přírodní rezervace o rozloze 43,61 ha. Jedná se o přírodní smíšený horský les. Leží severozápadně od obcí Babylon a Pec. Leží v CHKO Český les.

Tip na výlet

Čečovice - sv. Mikuláš

V obci se nachází kostel svatého Mikuláše. Jedná se o gotický kostel postavený mezi lety 1330- 1410 na místě staršího pohřebiště poblíž středověké tvrze pánů z Velhartic. Kostel je jedním z nejpozoruhodnějších gotických staveb domažlického okresu a je výjimečně pozoruhodným dokladem vrcholně gotické architektury. Architektura kostela má obdobu v řezenské katedrále a v kostele sv. Jana Křtitele v Nabburgu (okres Schwandorf). Předpokládá se, že zdejší kostel je dílem umělců z huti stavějící katedrálu v Řeznu. Na žádné jiné dochované stavbě venkovského kostelíku v Česku není možné nalézt takovou koncentraci gotických prvků a detailů. Předpokládá se, že při stavbě tohoto cihlového kostela byly použity kamenické články určené pro jinou, podstatně větší a významnější stavbu. Pro svou důležitost byl kostel v roce 1999 prohlášen za národní kulturní památku. V současnosti se nachází po celkové rekonstrukci, rukama restaurátorů prošel i interiér, jehož původní malířská výzdoba se skrývala pod dvanácti vápennými nátěry.

Tip na výlet

Čerchov (1 042 m n. m.)

Čerchov je nejvyšším bodem Haltravské hornatiny, Českého lesa a domažlicka. Leží necelé 2 km od německých hranic. Průměrná roční teplota vzduchu na Čerchově činí 4,2 °C, průměrný roční úhrn srážek 1168 mm. Historie rozhledny na Čerchově je úzce spjata s Klubem českých turistů, kdy na holé čerchovské skále vystavěli už v roce 1894 dřevěnou rozhlednu. Byla to dřevěná trámová konstrukce a turisty přitahovala 10 let. Blízkost českými vlastenci hojně navštěvované České Kubice a přírodní krásy místa samotného byly v roce 1897 důvodem výstavby "útulny" Klubu českých turistů pod rozhlednou. Po projektantovi a mecenáši stavby byla nazvána chýší Pasovského. Historie druhé rozhledny se začala psát 23. května 1904, kdy byl položen základní kámen stavby. Slavnostní otevření se potom uskutečnilo 16. července 1905. Vyrostla tedy na místě staré rozhledny nová kamenná, tzv. Kurzova věž, vysoká 25 m. Rozšířena a pro celoroční pobyt správce a hostů upravena byla také chata pod rozhlednou. Za 2. světové války Čerchov obsadila německá armáda a ani konec války nepřinesl žádné zlepšení, neboť díky své poloze se Čerchov ocitl v tzv. hraničním pásmu a vstup sem byl přísně zakázán. Usadila se zde československá armáda a v sedmdesátých letech tu vyrostly vojenské objekty i s radiovou věží, která převyšovala Kurzovu rozhlednu. Bylo zde pozemní průzkumné stanoviště rádiového a radiotechnického průzkumu. Ani rok 1989 nepřinesl žádné výrazné změny. Teprve v roce 1999 byla rozhledna konečně navrácena domažlickému odboru KČT. Po nezbytné rekonstrukci byla věž předána veřejnosti 16. července 2000. Věž nese jméno jednoho ze zakladatelů KČT Dr. Viléma Kurze. Na vrchol Čerchova vedla od České studánky tzv. Hanova stezka. Kamenné schody a upravený terén této stezky vinoucí se mezi skalkami je dosud patrný. Severovýchodně od vrcholu pramení v minulosti upravený pramen Emerichovy studny.

Tip na výlet

Díly - vyhlídka

Česko - německá vyhlídka v obci Díly stojí za zadní stěnou obecního úřadu. Musíte k ní projít uličkou mezi ním a požární zbrojnicí. Z budovy obecního úřadu, potažmo restaurace ve stejné budově bylo vidět do širokého okolí, ale to se změnilo v souvislosti s novostavbami, které zaplnily jižní svah pod obecní budovou a zbrojnicí. Proto se Dílští rozhodli vybudovat vyhlídku, která by lidem vrátila pohled do kraje. Přístup není omezen otevíracími hodinami. Za krásného počasí je vidět až na vrch Tok v Brdech (89 km).

Tip na výlet

Domažlice - arboretum

Zásluhou několika nadšených pracovníků byl v letech 1925-1927 založen při Státní škole pro lesní hajné v Domažlicích park a botanická zahrada. V roce 2014 byla v arboretu otevřena naučná stezka obsahující 10 panelů v dvojjazyčné variantě. Tím se prostor parku otevřel veřejnosti, především dětem a mládeži. Místní a okolní základní školy zde provádí praktickou výuku přírodovědeckých a historických oborů v přírodě, exkurze a tématické programy pro žáky. V rámci naučné stezky byly také zbudovány pěstební plochy léčivých rostlin.

Tip na výlet

Domažlice - Galerie bratří Špillarů

Galerie bratří Špillarů  je věnována tvorbě Jaroslava a Karla Špillarových, malířů, kteří čerpali náměty pro své obrazy právě z Chodska, jeho malebné krajiny a ze života chodského lidu. Součástí galerie je i místnost pro příležitostné výstavy. Vedoucí galerie: Václav Sika, tel.: 723745173

Tip na výlet

Domažlice - Chodský hrad

Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Z původního středověkého hradu, kde sídlil královský purkrabí, chodský rychtář a zasedal chodský soud. Po velkém požáru v srpnu 1592 zůstal hrad zpustošený a v troskách. V roce 1595 převedl císař zpustlý hrad dočasně do majetku města. Po bílé hoře vedlo město Domažlice spor o hrad s Lamingeny, novou vrchnosti kdysi svobodných Chodů. K dohodě došlo roku 1671, kdy město získalo hrad výměnou za pozemky a babylonské rybníky. Barokní přestavba v letech 1726-27 a úprava roku 1830 daly hradu dnešní podobu. Věž dostala kamenný ochoz a trojitou báň, kterou postavil tesař Ondřej Iglhaut z Fürthu. V 19. století užívala hrad městská správa, po obnově roku 1850 státní úřady a škola. Od počátku 30. let 20. století je v hradu muzeum Chodska. Roku 1992 byla zahájena generální oprava, v roce 1995 hrad vyhořel, roku 1999 byly znovu otevřeny expozice muzea. Z gotického hradu je zachována okrouhlá věž a vnější obvodová zeď která byla součástí městského opevněni, v dnešní zahradě byl hradební příkop.

Tip na výlet

Domažlice - městská památková rezervace

Historickému jádru města kraluje věž gotického kostela Narození Panny Marie, původně Hláska. Je 56 metrů vysoká a vychýlená do strany o 70 cm. Ze své výšky shlíží na okolní měšťanské domy, jež jejich původní stavitelé tvořili v období gotiky, renesance, baroka a empíru. Od konce 13. století stojí na náměstí augustiniánský klášter, k němuž patří kostel Nanebevzetí Panny Marie. Domažlice, jakožto kulturní centrum Chodů, se pyšní Chodským hradem, původně gotickým, po požáru barokně renovovaným.

Tip na výlet

Domažlice - modelová železniční show

Ráj pro všechny milovníky vlaků a vláčků se v Domažlicích nachází v garáži pana Jaroslav Šimáčka. Jeho stanicí Máchovice, pojmenované podle ulice, ve které Šimáčkovi bydlí, projíždějí nejrůznější lokomotivy s vagony už řadu let. Celá produkce je doprovázena nejen odborným a současně zábavným výkladem, ale i velmi zdařilými světelnými a zvukovými efekty. Ocitnete se střídavě třeba v železniční zastávce, kde vlak nestaví, protože má zpoždění aneb Slunce, seno, jahody nebo ve filmu Přednosta stanice. Součástí výstavy je i železniční muzeum a výstava železničních modelů. V železničním muzeu uvidíte například tachometr z tachografem (černá skříňka) z parní lokomotivy řady 556 (štokr), mnoho cedulí z lokomotiv, karbitová světla, návěstní lampy, koncová světla z vlaků, staré nádražní telefony, pečetidla, signální trumpetky, třaskavky, staré historické železniční hračky, ovládací panel i z tachometrem z motorového vozu řady 810 (orchestrion), staré nádražácké čepice a uniformy, originální lepenkové jízdenky atd.... Každý návštěvník navíc dostane takovou starou lepenkovou jízdenku na památku, a dokonce si ji můžete i sami "cvaknout" starými original nostalgickými kleštěmi.

Tip na výlet

Domažlice - Muzeum Chodska

Muzeum Chodska je nejstarším muzeem na Domažlicku. Jde o muzeum s národopisnými sbírkami, obrazy, uměleckými výrobky a historickými památkami. Podnět k jeho založení vzešel ze zasedání rady města Domažlice 28. srpna 1883. Během pěti let svého fungování byly první exponáty provizorně umístěny v prostorách augustiniánského kláštera, od roku 1893 pak na městské radnici. Rozhodujícím mezníkem v historii Muzea Chodska je umístění celého zařízení do objektu Chodského hradu v roce 1931. Tehdejší expozice byla orientována v duchu veřejné poptávky po vlastenectví především na národopis a částečně pak regionální historii. Národopisná expozice získala na atraktivitě v roce 1935, kdy byla instalována figurální kompozice chodské svatby. Tento zásah do expozice byl natolik originální, že byla obnovena i po generální rekonstrukci Chodského hradu, dokonce na původních figurínách. V době 2. světové války bylo muzeum uzavřeno. Po celou dobu války byla v atriu Chodského hradu ukryta bronzová socha J. Š. Baara, která sem byla převezena ze zlikvidovaného Baarova pomníku na Výhledech. Po osvobození pak neporušena mohla být opět instalována na obnovený pomník. Po přestávce způsobené válkou, byla expozice muzea opět zpřístupněna veřejnosti, navíc byla rozšířena o názornou archeologickou expozici a literárně historickou část, věnovanou významným osobnostem, jež měly nějakou vazbu na Chodsko či Domažlice samotné. Přestože v poválečných letech docházelo k průběžnému doplňování expozice o materiály připomínající dělnické hnutí nebo ostrahu státní hranice, zůstávaly středem zájmu návštěvníků nadále expozice archeologická, historická a především národopisná. Od roku 1991 bylo muzeum podruhé ve své historii veřejnosti uzavřeno, tentokrát z důvodu rekonstrukce Chodského hradu. Od 8. 5. 1999 je expozice opět přístupná veřejnosti, navíc je možno v rámci prohlídky vystoupit na hradní věž nebo naopak sestoupit do hradního sklepení, kde je nově nainstalováno lapidárium.

Tip na výlet

Domažlice - Muzeum Jindřicha Jindřicha

Nově otevřená expozice muzea J. Jindřicha představuje osobnost hudebního skladatele a jeho hudební a národopisnou tvorbu. Návštěvníci mají možnost shlédnout krátký film, seznámit se s údaji o Jindřichově životě a osobnostmi, které jeho činnost ovlivnili. Dále jsou v nezměněné podobě zachovány tři místnosti Jindřichova bytu, na které navazuje národopisná expozice. V expozici je představena sběratelská činnost J. Jindřicha – jednotlivé části jsou věnovány podmalbám na skle, krojům, keramice, lidovému nábytku a plastice, atp. Dále je zde poslechová místnost, která představuje první záznamy dudácké muziky, Jindřichovu tvorbu a jeho následovníky až do současnosti. V závěru je expozice věnována vývoji folkloru do dnešních dnů, včetně stručné historie chodských slavností. Prohlídka je uzpůsobena pro všechny ročníky základních a středních škol. Kontakt: Mgr. Kristýna Pinkrová, tel.: 778 493 101

Tip na výlet

Domažlice - pivovar

Budova pivovaru zhruba z roku 1720 je památkově chráněna. Tradice vaření piva ve městě Domažlice sahá až do roku 1341, tzn. že domažlický pivovar je jedním z nejstarších ve střední Evropě. O výrobě piva v Domažlicích existuje první písemná zmínka z roku 1341, i když je zřejmé, že pivo se zde vařilo již dříve, neboť daná listina pouze vykazuje sladovníky z města na předměstí. V 16. století se v písemných zprávách jmenovitě uvádí již pět pivovarů. Pivovar byl v průběhu věků přestavován - firma Novák a Jahn dokončila v roce 1892 varnu a o čtyři roky později i sladovnu. Po přelomu 19. a 20. století pivovar provází rozmach a s tím spojená další výstavba sklepa, kotelna. K útlumu dochází během první světové války, kdy je pivovar přechodně uzavřen (1.6. - 3.10. 1917). V roce 1919 je zapsán jako Obecní pivovar v Domažlicích a výroba se rozbíhá jen pomalu. Roku 1936 se název mění na Pivovar města Domažlic. V poválečných letech jsou v pivovaru prováděny rozsáhlé opravy a modernizace, jež se stávají vůbec nejnákladnější investicí v jeho historii. Po znárodnění je pivovar včleněn do podniku Západočeské pivovary a další částečná obnova přichází až koncem 60. let. V 80. letech minulého století se stává součástí podniku Plzeňské pivovary s.p. V roce 1994 přechází pivovar pod Plzeňský Prazdroj a.s., sdružující tehdy pivovary Prazdroj, Gambrinus, Karlovy Vary, Domažlice a sladovnu v Plzni. Toho roku bylo vystaveno 157 000 hl piva a hlavním produktem zůstával Purkmistr 12°. O dva roky později ale společnost pivovar uzavírá a originální značky domažlického piva - Rychtář, Radní, Purkmistr, Písař zanikají. V srpnu 2015 byl slavnostně otevřen zrekonstruovaný Hvozd domažlického pivovaru, ve kterém vzniklo nové Kulturní centrum - Pivovar Domažlice. Jde o první etapu rozsáhlé rekonstrukce pivovaru, která byla finančně podpořena Evropskou unií. Kulturní centrum nabízí prostřednictvím své expozice celou řadu zajímavostí a informací o pivovarnictví na Domažlicku. To vše navíc v netradičně řešených prostorách s prosklenými lávkami.