FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

Významná národopisná pracovnice z Dolního Chodska slaví jubileum

27. červen 2016

Někdejší tanečnice Chodského souboru Mrákov a dlouholetá umělecká vedoucí dětského souboru Mráček Marie Johánková z Mrákova oslavila začátkem června významné životní jubileum. K narozeninám jí celý pořad Špalíček lidových písní věnoval Josef Kuneš.

Marie Johánková se narodila 8. června roku 1956 v Tlumačově v rodině Pivoňků, kde se po chalupě říkalo „U Holků“. V Mrákově chodila do nově otevřené školy, poté dálkově vystudovala ekonomickou školu v Klatovech. Ještě předtím však od patnácti let pracovala v domažlické tesárně, po mateřské dovolené pak v závodě Šumavan, později Hodeta.  Vlastní hospoda v Tlumačově - splněný sen  Marie Johánková měla tři životní sny a všechny se jí postupně vyplnily. Úspěšně provozovat vlastní hospodu – to byl jeden z nich. A…

více
Významná národopisná pracovnice z Dolního Chodska slaví jubileum

Zapomenutá bitva u Milaveč se udála v roce 1468

13. červen 2016

V době vlády Jiřího z Poděbrad se česko-bavorská hranice stala opětovně místem vpádů cizích vojsk. Roku 1467 byli poraženi křižáci u Nýrska, v následujícím roce v okolí Milavče.

Hlavním pramenem k těmto událostem jsou silně protiněmecky zaměřené Staré letopisy české. Mezi násilnostmi, kterých se podle letopisů měli v Čechách křižáci dopouštět, najdeme i zmínku o jejich počínání na Domažlicku: v okolí Kolovče si údajně házeli s uřezanými hlavičkami dětí jako s míčem. (Staré letopisy české z rukopisu křižovnického, Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1959, s. 279)Bitva u Milavče patří k nejméně známým střetům na česko-bavorské hranici. Tradice oslav v Milavči a okolí se nevytvořila. Zmínku o bitvě najdeme především v pracích vlasteneckého…

více
Zapomenutá bitva u Milaveč se udála v roce 1468

Přežila pochod smrti, v pátek bude vyprávět v Postřekově

24. květen 2016

Jako čtrnáctiletá přežila Eva Erbenová hrůzy tříměsíčního pochodu smrti z Osvětimi přes Sasko, Bavorsko až na Sokolovsko. Postupně prošla v pochodu od 21. ledna do konce dubna 1945 všemi koncentračními tábory na trase dlouhé snad 750 kilometrů. Každý den urazili 25 až 30 kilometrů. Nacisté je hnali na západ před postupující frontou.

Jako čtrnáctiletá přežila tříměsíční pochod smrti z Osvětimi přes Sasko, Bavorsko až na Sokolovsko. Pár dní před koncem druhé světové války jí při zastávce v koncentračním táboře ve Svatavě před očima zemřela vyčerpaná matka. A o kus dál v bývalém městě Čistá pak sama díky štěstí a náhodě unikla nacistickým dozorcům. Bosa a jen v nuzném oblečení došla až do Postřekova na Domažlicku. V roce 1948 odcestovala se svým tehdy skoro…

více
Přežila pochod smrti, v pátek bude vyprávět v Postřekově

Kolovečské muzeum má nový háv

17. květen 2016

Pokud zavítáte do Kolovče, nemůžete si nevšimnout nádherné fasády kolovečského muzea řemesel.

Výmalbu provedl Stanislav Trigo Tříletý , který patří mezi evropskou špičku na wallpaint. S jeho realizacemi se stále častěji můžeme setkávat i v Česku.   Sezonní akce muzea: - možnost ochutnání točené Koutské dvanáctky z regionálního pivovaru v Koutě na Šumavě, načepované do keramické holby vyrobené z tradiční kolovečské keramiky, - vědomostní soutěž pro děti (od 6 do 15 let) s podtitulem „Poznej řemesla.“ Každý úspěšný malý badatel získá diplom a věcnou odměnu, - v úterý, ve čtvrtek a v sobotu od 12.00 do 17.00 jsou volné prohlídky, s pasivní přítomností průvodců. Jsou určeny pro ty, kteří nechtějí být svázáni rytmem komentované prohlídky a rádi jdou svým tempem, - v úterý, ve…

více
Kolovečské muzeum má nový háv

Stavění máje na Chodsku

9. květen 2016

Takřka na celém Chodsku (a nejen na něm) byly v předvečer 30. dubna postaveny vysoké máje. Na Chodsku se dříve stavěly menší máje před každá vrata, kde bydlívala děvčata na vdávání. Ještě relativně nedávno se chasa každý večer pod májí na návsi scházela a družila se.

Obvyklé bylo také porážení cizí májky, do dnes přetrvala snaha hlídat "svou" máj až do rannních hodin. V některých vsích se psaly/píší vápnem vtipné nápisy před domy jednotlivých obyvatel. Z řídka se také udržuje "kradení po vsi", kdy chasa pod máj v noci ze dvorů snese takřka vše, co není přivázané a uzamčené.

více
Stavění máje na Chodsku

Jan Vrba – Znalec přírody

2. květen 2016

„Příroda sama, má-li se člověku zjeviti v plné kráse a se vší opravdovostí, má-li k němu zahovořiti jako k tomu, před nímž není třeba ničeho tajiti a zapírati, vyžaduje, aby takový k ní přišel s hlubokou pokorou a láskou v srdci.“

Slova spisovatele zabývajícího se uměleckým ztvárněním přírody, pedagoga lesnické školy a klenečského rodáka Jana Vrby, jehož 55. výročí úmrtí vzpomeneme 18. května, platí dodnes.Ve svých prózách zachytil Vrba důvěrný vztah člověka a přírody (Les, Dražinovská hora, Mniška a Borovice). Právě knížkou o borovici se pokusil ukázat románovou formou na jediném stromu dynamiku a dramatickou souvztažnost přírodních zákonů života. Snad proto nebude na škodu alespoň v krátkosti přiblížit dílo tohoto bystrého pozorovatele a nevšedního znalce…

více
Jan Vrba – Znalec přírody

Chodská - Eliška Krásnohorská

29. duben 2016

Leží mraky vrané, leží nad Čerchovy;hu! to v lese vstanú všecky noční sovy!Nad horami chmurno, pod horami mhlivoco to náše slunce, co huž není živo?Do Němec nám zašlo, jinudy nám vyjde,z Němec k nám jen búřka, zle ha vojna přijde;přijde jako šelma v krvelačném chvatu,kýž ty černé lesy cestu k nám jí zmatú! Přijde jako moře v rozkaceném běhu, hale pevné hory najde místo břehu.  Kdyby vám, vy hory ha vy mocné skály,Pánbůh nebul kázal, habyste tu stály, buli bychom vstali, pro vás putovali ha vás, jak jste těžky, na ramena vzali, nesli vás kraj světa, složili vás tady ha pak řekli: Stůjte, české země hrady! Chraň ji vaše výška, mocnota i šířka, ha kde Pánbůh nechál mezi vámi dvířka, nastavme své hlavy, tvrdé jako žula,haby na sto zámků huzavřína bula.  Stojí náše hory, stojí jako muži, hale…

více
Chodská - Eliška Krásnohorská

Chodské vyznání

23. duben 2016

Chodská země — toť naše živitelka jediná a štědrá. Z ní rostou naše lesy i sady v celé své velebě, nádheře i kráse, z ní čerpají sílu a život všecky naše studánky a hlubánky, potůčky i řeky, bahna i rybníky, z ní sají životodárné šťávy všechna luční i polní kvítka, tráva i obilí, zelí, len i brambory.

Jen chvíli v zimě si odpočine, posilní se, aby pak po celý rok podobala se stolu bohatě prostřenému, na němž nachází tučné obživy všecko, co u nás žije, roste, hýbá se od ptáka v povětří až do toho nejmenšího červíčka v hlubinách skalních i vodních. Proto milujeme tuto svoji kamenitou, chudou zemi takovou zvláštní láskou, pro kterou jména není. Milujeme ji jinak než ženu a matku, jinak než otce a bratra, jinak než syna a dceru — z každé té lásky…

více
Chodské vyznání

Privilegium Chodům od falckraběte Jindřicha, vévody bavorského

13. duben 2016

Jindřich, falckrabě rýnský a vévoda bavorský, potvrzuje domažlickým Chodům privilegium na právo purkrechtní, dané jim králem Janem.

V Landshutě dne 18. dubna 1332 My Jindřich z Boží milosti falckrabě rýnský a vévoda bavorský, chceme, aby na trvalou pamět bylo známo všem, že, poněvadž nejjasnější pán Jan, český a polský král a lucemburský hrabě, pán a tchán náš nejmilejší, všem i jednotlivým Chodům, náležejícím k městu a panství našemu Domažlicím, učinil obzvláštní milost, aby oni sami i jejich nástupci směli míti právo emfyteutické čili německé a v témž právu aby na věčné časy zůstávali, sedíce na svých dědictvích, my pak v této části svolujíce k jejich libosti a slušně pečujíce o pohodlí a prospěch řečených Chodů našich věrných, obdarování neb milost jim řečeným naším tchánem…

více
Privilegium Chodům od falckraběte Jindřicha, vévody bavorského

Muzeum Jindřicha Jindřicha po letech vítá první návštěvníky

7. duben 2016

Dlouhá léta čekalo muzeum na rekonstrukci, teď se znovu otevírá lidem. V opravných prostorách nabízí bohatou expozici věnovanou Jindřichově národopisné, skladatelské i sběratelské činnosti.

Domažlice mají další lákadlo pro turisty. Po zhruba osmileté pauze se opět otevřelo Muzeum Jindřicha Jindřicha. Budova muzea věnovaného tomuto místnímu národopisci, nadšenému sběrateli a hudebnímu skladateli se pro návštěvníky uzavřela už v roce 2007. Byla totiž ve velmi špatném stavu a potřebovala kompletní rekonstrukci. Náklady na opravy byly zhruba 23 milionů korun a zaplatil je zřizovatel muzea, tedy Plzeňský kraj. Rekonstrukce objektu se připravovala několik let. Zdržovalo ji vypořádání majetkových vztahů i výběrové řízení. Kraj budovu koupil od města Domažlic za zhruba sedm…

více
Muzeum Jindřicha Jindřicha po letech vítá první návštěvníky